Nikča a Nella
Už když jsem se narodila, měla mamka černého pudla. Já si ho nepamatuji, protože umřel když mi bylo asi půl roku. Po černém pudlovi následovalo mnoho psů. Proto miluji ty čtyřnohé stovření pro které je přirozené štěkat. Nikdy jsem ale neměla svého vlastního psa. Až po té co se rodiče rozvedli tak mi mamka dovolila svého vlastního psíka. Řekla jsem si, že udělám dobrý skutek a vezmu si psíka z útulku. Moje vyvolená byla fenečka Nelly. Vzala jsem si ji z útulku Archa Liberec. Padla mi do oka hned co jsem ji uviděla. Byla ale strašně nevychovaná, tak jsem si řekla že s ní začnu chodit na cvičák do Podještědské smečky na základní poslušnost. Tam mi Pavlína řekla, že Nellynka by byla skvělá na Agility a tak jsme to zkusily. No, myslím si že jí to celkem jde. Toť celý můj příběh jak jsem se dostala k Nellynce a k Agility.